|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
|
|
Postavení správce daně při zabezpečení státních příjmů
Lodek, Jan ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Šramková, Dana (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce jsou teoretické poznatky z oboru celního a daňového práva, provázané praktickými zkušenostmi realizující se prostřednictvím daňově (i celně) právních vztahů, jejich subjektů a objektů, práv i povinností účastníků řízení, v režimu procesního prostředí ZSDP, potažmo nového DŘ, jakožto komplexního pojetí řízení, v rámci samostatného odvětví finančního práva při naplnění odvětvotvorných kritérií v systému práva. Právní systém chápu ve více významech. Např. právní systém vykládám jako různě utvářený souhrn vztahů mezi odvětvími objektivního práva a právními normami. Tento termín pojímám jako soustavu základních právních systémů. V běžném významu lze charakterizovat právní systém jako právní soustavu vytvořenou na základě souboru prvků navzájem propojených určitou strukturou vztahů. Oproti tomu systém práva znamená označení struktury práva jako normativně právní konstrukce. Systém práva tak představuje vnější unitaritu a zároveň vnitřní diferencovanost práva. Diferenčním znakem členění práva na právní odvětví či pododvětví je charakter skupiny společenských vztahů, které jsou předmětem právní úpravy. Právní řád (objektivní právo) v určitém státě (národní právo) je vždy nějak strukturován. Způsob seskupení a uspořádání právních institutů do odvětví je podstatou...
|
host ::
RSS.